V roce 2021 oslavíme významné historické výročí. Uplyne totiž 610 let od první písemné zmínky o naší obci. Jedná se však o trochu matoucí údaj, který nelze chápat jako přesné datum založení Veřovic. Ty nevznikly v roce 1411, ale jejich původ je mnohem starší. Bohužel počátky obce nejsou zcela jasné a vlastně se nedají ani jednoznačně popsat. Předpokládá se, že ke vzniku Veřovic došlo zhruba na konci 13. století v souvislosti s procesem středověké kolonizace zalesněné krajiny kolem říčky Sedlnice. Někteří badatelé kladou založení vsi do období mezi lety 1274-1282 a dávají ho do spojitosti s vyměřením katastru blízkého Lichnova. V údajné výsadní listině z roku 1293 určené pro lichnovského fojta Heřmana se totiž mluví o vernyřovských (tzn. veřovských) mezích, což nepřímo naznačuje, že už v té době Veřovice existovaly. Jde ale jen o stručnou a zpětně neověřitelnou zmínku. Problém je také v tom, že Heřmanova listina se do dnešních dnů nedochovala. O její existenci svědčí pouze textový výtah uvedený v mnohem mladší písemnosti vystavené až v roce 1539. Historikové proto zvolili kompromis a za nejstarší letopočet v dějinách Veřovic označili rok 1411, kdy moravský šlechtic Lacek z Kravař (zemř. 1416) vydal listinu, ve které se vzdává práva na odúmrť ve prospěch obyvatel Veřovic a dalších poddanských vesnic na Novojičínsku. Paradoxem je, že i originál tohoto dokumentu je dnes nedostupný. Byl ztracen během druhé světové války při přesunech archiválií mezi Štramberkem, Valašským Meziříčím a Opavou.
K dispozici je pouze fotografie (viz obrázek) otištěná v publikaci Bohuslava Blažka: Z archivu města Štramberka z roku 1928.

Jisté je, že zakladatelem Veřovic byl lokátor Werner. Podle něj získaly Veřovice svůj německý název Wernsdorf. Další informace o této osobě ale nejsou známy. Odhaduje se, že Werner vyměřil katastr Veřovic, rozdělil půdu mezi osadníky a stal se první fojtem. S jistotou lze také tvrdit, že Veřovice měly podobu lesní lánové vsi a patřily ke štramberskému, od poloviny 16. století novojičínsko-štramberskému panství. V obci vždy převažoval, na rozdíl od sousední německé Ženklavy či nedalekých Životic, český živel.

Podobně jako v případě jiných vesnic se i ke vzniku Veřovic váže krátká pověst. Vypráví se v ní, že se Veřovice původně nacházely u potoka Sedlnice, konkrétně pak v lokalitě Potoky. Fojt Werner se s prvními Veřovjany usadil právě zde. Společně vystavěli osadu a pojmenovali ji po Wernerovi. K Jičínce se naši předci přestěhovali až později. U jejího toku pak založili nové Veřovice zhruba v současných hranicích. Tento přesun je vysvětlován různě. Obecní kronika z roku 1924 ho zdůvodňuje nedostatkem vody. Mnohem dramatičtěji ho líčí Ladislav Bartoň či Břetislav Piterák. Podle nich byly Veřovice či spíše Wernerovice vypáleny loupeživým rytířem a majitelem štramberského panství Burianem z Puklice. Ten si u wernerovického fojta půjčil sto zlatých. Peníze však nevrátil a svému věřiteli se odvděčil zničením jeho vsi. Z bezpečnostních důvodů pak byla osada obnovena u Jičínky. Pravdivost této pověsti je sporná, i když osoby v ní vystupující opravdu žily. Rytíř Burian z Puklice vlastnil štramberský hrad a jeho okolí v letech 1464-1471. Vypálení starých Veřovic je mu ale připisováno spíše na základě jeho násilnické povahy než podle skutečných činů. Proč by ničil vesnici, z které mu plynul hospodářský zisk a kterou mohl využít jako základnu pro své zločinecké výpravy? Umístění původních Veřovic do sousedství říčky Sedlnice by naopak podporovaly argumenty o blízkosti katastrální hranice s Lichnovem nebo celkový směr kolonizačního procesu.

I přes spoustu nejasností spojených s ranými dějinami Veřovic plánujeme v roce 2021 oslavit výše zmíněné historické výročí. Při této příležitosti chceme také připomenout práci všech starších či současných historiků zabývajících se minulostí naší obce, ať už to byl např. první veřovský farář Otto Antonín Schindler (1755-1792?) nebo nedávno zesnulý starosta Břetislav Piterák.

Letošní oslavy budou probíhat hlavně ve spojení s tradiční akcí Den obce Veřovice, kterou plánujeme v termínu
3. 7. 2021, kdy si chceme připomenout historii nejen výstavou fotografií a krojů, ale také i přednáškou, nabídkou veřovského jídla a piva dle dávných receptů. Na své si přijdou milovníci lidové i moderní hudby, slavnost vyvrcholí vystoupením zpěváka lidových písní Jožky Černého s cimbálovkou a skupiny No Name, ale také i pamětníci díky dochovaným veřovským písním a básním. Již zmíněné podklady zabývající se minulostí naší obce se chystáme aspoň z malé části předložit ve zpravodaji v letošním roce. Máme zájem sepsat historické informace do pamětní brožurky, kde se popíšou materiály, které jsou a budou k výročí 610 let k dispozici. Otvíráme tak prostor všem občanským aktivitám, jednotlivcům a spolkům, zapojit se mohou všichni.

David Mach a Gabriela Lošáková

kontakt: kzverovice@seznam.cz