Původně obec byla zemědělská, pouze ti, které půda neuživila pracovali v lesích. Vyšší poloha a drsnější podnebí činily půdu méně úrodnou. Obyvatelé se dělili na: 1. sedláky - měli krávy i koně a větší pole, 2. chalupníky (domkáře) - měli jenom krávy a menší pole, 3. zahradníky - měli jen zahradu a někteří i menší pole, které by ale neuživilo krávu. Pěstovaly se brambory - suřice (smíšenina žita a pšenice) - pohanku.
Oblast Kravařska, do které patřily i Veřovice byla proslavená chovem skotu, který byl nejlepší v celém Rakousko - Uhersku. Chovala se drůbež, slepice pro vejce a maso, husy pro peří. Sedláci a chalupníci chovali i prasata.
V obci byly 2 mlýny a 2 rybníky. Jeden mlýn byl na horním a druhý na dolním konci, který ještě stojí, ale nemele. Jeden rybník byl na fojtovém pozemku a chovali se tam kapři a druhý byl farní.
V řece Jičínce bylo mnoho pstruhů, kteří se mohli volně lovit, než si je rybářský spolek přivlastnil.
V zimě, když nebyla práce v polích, stahovaly se z hřebenů hor pokácené stromy. Ti, kteří pracovali v lese, měli dovoleno brát si klestí a suché větve z pánských lesů.
Od roku 1750, kdy se začala dolovat železná ruda, začali občané pracovat v dolech a po vybudování Tatry, nalézali tam zaměstnání. V dnešní době většina občanů dojíždí do zaměstnání do okolních měst.